Básně...

Tak ta je suprová, forma i zpracování je výborná a mluví mi z duše.

Nejvýstižnějším komentářem i hodnocením by byla doslovná citace veršů.
Děkuji za silný záížitek.

to jo jsme sami...a i když nás někdo hodně chápe tak prostě nemůže za nás nést naši bolest...ale párkrát jsem zažila souznění-většinou teda s holkama a dokonce s Mourkem když jsem chtěla umřít přišel si mi lehnout na hlavu a do očního důlku mi vložil plyšovou myš...chápal že jsem smutná...ale jinak souhlas...jsme sami

je to tvrdý,ale jednoduchý....vadí ti samota.....s někým bud
vadí ti ten dotyčný se kterým seš....bud sám.
básenka je pravdivá v tom.....že nás touha hledat něhu a lásku snad nikdy nepustí.

víš co, asi to je myšlený tak, že jsme sami obecně všichni..že jsme sami na vážná rozhodnutí, na volby...Já dám asi blbej příklad, ale když mi umíral první pes, věděla jsem, že má 14dní života. Byla to fena a měla rakovinu mízních uzlin. Když mi to volal veterinář, šla jsem si koupit Fernet...a zašla ke kamarádce. Byla v tu chvíli semnou a přece jsi na tohle sám..I když to téma v básni je jakoby směrem k Lásce...Je to stará básnička, ale čím dál tím víc si myslím, že jsme sami víc a víc...se vším, na všechno, uprostřed davu...

Jak smutné...nejhorší je samota vedle někoho...