Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spící plameny

 

Kdo ví kam,
po jakých cestách jdeme..

Proč probouzíme spící plameny,
tváří v tvář spalujícímu objetí.

Než se
za životem ohlédneme,

v každém z nás básník znovuzrozený,
osvobodí křehké verše vzápětí

a průzračnými slovy
bezbřehého moře,
dopluje až na samé dno
lidských slabostí

a z nerovného boje
vyjde nepokořen,
aby navždy zastavil Smrt
ranou z milosti.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Donne

(Donne, 17. 11. 2011 17:41)

V této básni jsi ze svého nitra osvobodila opravdu krásné, křehké verše.

......

(párkostroj, 9. 11. 2011 19:57)

tato básen je nadčasová.....stále mě i po té době co byla na básničkách oslovuje.....a stále je tam něco schované co budu nadále a nadále oběvovat.

plameny

(la loba, 19. 9. 2011 14:22)

četla jsem jí vícekrát na básničkách...nádherná:-)