první bláznova píseň
Dům z plechovek mít budu, nepřijde mě draze
anebo si ušiju z listí pestrý stan.
Život strávím jako stoprocentní blázen
co má věčně nad vším pusu dokořán.
Tak budu žít měsíc nebo radši sto let
a budu hádat z ruky nebo podle hvězd,
rozeznávat přestanu nahoře a dole,
s loděma si budu bílé mraky plést.
Až povadnou chrpy, hvozdíky a máky,
tak jim budu hledat písně na flétně,
do jara tu zadržím stěhovavé ptáky,
tím, že začnu pískat něco o létě.
Opravdu jsem blázen, vždyť to každý vidí,
z plechovek chci vážně, postavit si byt,
jenže kdyby kolem nechodili lidi,
ani chvíli bych v něm nedokázal žít.
Komentáře
Přehled komentářů
Docela hezky upřímný. Tak schválně, kolik asi lidí, by tvořilo umění, kdyby jim za to nikdo nikdy nezatleskal? Pýcha se živí upřímnou chválou úplně stejně, jako pouhým pochlebováním.
:o)
(čmelda, 20. 2. 2012 9:15)