Slunečnice
1. 9. 2011
Vím, že ve mne žije Žena,
ze vzpomínek vysvlečená.
Znám všechna dívčí jména,
píseň co zpívám je němá.
Jsem navždy spjatá se zemí,
"být tak dívkou aspoň na chvíli"
Stromy bych objala pažemi,
jakoby Muž se Ženou tančili.
Rozběhla bych se po lukách,
jen do zlatých vlasů oblečená,
déšť by mi stékal po rukách,
šeptal by kapkami jméno - Žena.
Než lidé začnou trávu kosit,
zas Slunko obléknu si.
Do trávy klekne chlapec bosý,
snad zeptá se:"Smím prosit:?"
Komentáře
Přehled komentářů
No,ale to je pěkný i ve 28 letech....to je ted mě a takhle teda rozhodně nepíšu....třetí a čtvrtá sloka je fakt úchvatná......zas slunko si obléknu...hmmm
....
(párkostroj, 3. 9. 2011 18:14)